Protože má P. Stanislaw velké pochopení pro starosti a radosti svých bližních, umožnil vršovickému rodákovi P. Pavlu Žákovi, v kostele sv. Mikuláše oslavil své velké výročí – 25 let ode dne, kdy sloužil svou primiční mši svatou právě ve Vršovicích.

Bylo celkem samozřejmé, že nešlo, aby veškerá tíha a zodpovědnost s přípravou oslavy, která se měla konat na vršovické faře, spadla právě na Stanislawa. Z tohoto důvodu se domluvilo pár lidí (Jarmila Semelová, Alenka Králová, Marie Coufalová, Maruška Hříbalová a Iva a Jarda Lukášovi), že se sejdou v pátek 27. června něco kolem 17. hodiny a dají se do toho. Hlavní zodpovědnost a organizace seděla na bedrech Jarmily, která připravila většinu dobrot – nasmažila řízečky, udělala pomazánky a nakoupila věci na nazdobení občerstvení. Ale ani ostatní přítomné hospodyňky nezůstaly pozadu a využily svých zkušeností a umu. Jarda Lukáš byl pasován na hlavního ochutnávače a na chlapa pro pomocné věci, který nastoupil tam, kde bylo zapotřebí hrubé chlapské síly.

Jarmila měla všechno bezvadně promyšlené, a tak do stanoveného cílového termínu, kdy měl přijít Stanislaw domů (něco kolem 19. hodiny), bylo vše hotovo a ještě se užilo mnoho legrace (například při samovolném odstřelu načatého perlivého vína v kuchyni, kdy se rázem všichni vzdávali a pokládali hotovost na kuchyňský stůl). Ještě před vrcholným okamžikem předání připraveného prostoru jsme všichni měli čas na to, abychom si pěkně popovídali. Ve vhodném okamžiku šéfová Jarmila ještě stačila připravit předávací ceremoniál. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že se Stanislaw blíží, nechala nastoupit přítomný personál do řady a připravila „předávací formality“. V okamžiku, kdy vzal Stanislaw za kliku fary, byl poněkud překvapen, ale z konceptu ho to nevyvedlo. Byl rád, že se nás tolik sešlo.

Chvilku jsme si ještě popovídali a Stanislaw ocenil to, co bylo nachystáno. Domluvili jsme se, že příští den se zde sejdeme kolem 7. hodiny ráno, abychom doladili detaily a vše mohlo vypuknout.

12►