Zítra v 18 hod. v kostele sv. Václava oslavíme jeden z největších svátků, takový druhý vrchol vánoční doby – Slavnost Zjevení Páně (lidově „Tří králů“). Je to svátek východních křesťanů, který jsme i my Zápaďané převzali. Pro ně je to vlastní vánoční svátek, při kterém nejde ani tak o Ježíšovy narozeniny, ale o „zjevení“ (zjištění, pochopení…) toho, kým skutečně je. Řečeno jinak: je to svátek víry – lidem dochází, kým pro ně Ježíš je.

Ten svátek v sobě zahrnuje tři události, skrze které mohl svět zjistit, s kým má tu čest: 1) klanění učenců z Východu, 2) Ježíšův křest Janem Křtitelem 3) Ježíšův první mocný čin („zázrak“) na svatbě v Káni. U nás v západní církvi se svátek 6.1. soustředí na událost klanění mudrců. Další dvě si připomínáme samostatně jindy: křest hned příští neděli (Svátek křtu Páně) a o prvním zázraku čteme pak o týden později v neděli, kdy začíná tzv. liturgické mezidobí.

Bohoslužba tohoto svátku má zvláštní prvky – jakoby „stopy“ všech zmíněných významů: žehnání vody připomíná křest Páně, žehnání kadidla a příp. i zlatých předmětů a šperků připomíná dary, které přinesli učenci – byly do dary hodné krále. Požehnaná křída pak slouží k označení našich domů a bytů: nad dveře píšeme zkratku požehnání K(ristus) M(ansionem) B(enedicat) = Kristus ať žehná tomuto příbytku. Vedle nápisu nad dveře můžeme byt ještě vykropit svěcenou vodou a provonět kadidlem = tím vším symbolicky dáme najevo totéž, co mudrci, totiž kdo v naší rodině vládne, kdo je tu Pán.

12►