V šest hodin ráno na svátek svatého Petra a Pavla jsme vyjeli od kostela sv. Václava směrem na jižní Moravu. Určitě někoho napadne, proč tak brzy? To proto, abychom v deset hodin byli ve Strážnici a mohli si naplno užít celý poslední den strážnických slavností. Stejně jako v loňském roce s námi jel zase P. Pavel Kuneš. A celý tento náš výlet skvěle naplánovala, zajistila a organizovala paní Jarka Kredbová. Spali jsme v ubytovacím zařízení v autokempu ve Strážnici.

Celé strážnické slavnosti byly opravdu nádherné. Ihned po ubytování jsme vyrazili k místu konání tohoto velkolepého folklorního festivalu. V zámecké zahradě právě vystupovaly nejznámější moravské soubory a s nimi i známí umělci jako např. Jarmila Šuláková, Štěpán Rak, Alfréd Strejček a Ludvík Vaculík. Pro mnohé z nás to byl určitě nezapomenutelný zážitek. Po občerstvení v nedaleko umístěných stáncích, u kterých také hráli, zpívali a tancovali krojovaní účastníci slavností, jsme se rozešli již po skupinkách, podle toho, co koho zajímalo. Naše skupina směřovala do skanzenu lidové venkovské architektury, kde na veliké louce vystupovaly krásně krojované taneční soubory. Po oficiálním programu se k jejich veselým tancům a zpívání mohli připojit i diváci, což mnozí bez váhání učinili. Všichni jsme se dobře bavili a byl to pro nás nezapomenutelný zážitek.

Vpodvečer tohoto krásného dne jsme si prohlédli židovskou synagogu a židovský hřbitov ve Strážnici. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého a také nám v synagoze zazpívaly dvě obyvatelky tohoto města strážnickou písničku. Potom jsme se unavení, ale velmi spokojení vraceli společně přes starobylé náměstí okolo radnice a dalších památek do kempu, protože nás čekal další den výletu a my jsme potřebovali vstřebat všechny dojmy a nabrat nové síly.

Druhý den našeho výletu jsme měli v plánu plavbu Baťovým kanálem. Náš nejmladší výletník Elísek (rok a půl starý) měl na palubě našeho parníku zbudovanou ohrádku, kde byl velice spokojený. Baťův kanál má různé doprovodné programy. Náš program se jmenoval „Z vody až ke hvězdám“. Viděli jsme lužní přírodu, hvězdárnu a měli jsme možnost poznat i funkci plavební komory. Na palubě jsme se také občerstvili kávou a medovníkem. Po plavbě kanálem jsme poobědvali v nedaleké restauraci Astoria. Dále jsme pokračovali autobusem k 372 m vysoké rozhledně Travičná, odkud byl překrásný výhled do okolí. Dokonce rodiče vzali i malého Elíska, aby viděl Pavlovské vrchy z takové obrovské výšky. Ještě jsme se zajeli podívat k větrnému mlýnu do Kuželova a pak už jsme spěchali zpátky do kempu, abychom se připravili na večer. V programu byla návštěva vinného sklípku, kam jsme se taky moc těšili. Jeli jsme asi 3,5 km autobusem do Petrova, kde jsou vinné sklepy zvané Plže, které patří k významným památkám lidové architektury. Sklípků tu v mírném svahu bylo víc než sto a většina z nich byla zvenku ozdobena nádhernými moravskými ornamenty. Před vchodem do našeho sklípku stál ze dřeva vyřezaný sv. Urban, patron všech vinařů. Majitel sklípku byl moc milý a ihned jsme se tu dobře cítili. Ke skvělé atmosféře velkou měrou přispěl Pavel Kuneš, který překrásně hrál na dudy lidové písničky a my jsme se všichni mohli svým zpěvem k němu přidat díky jednomu ze tří obsahově různých zpěvníků, které pro různé příležitosti obětavě pro každého z nás připravila a vyrobila Simona Pišlová. Bylo nám tu tak dobře, že jsme na chvilku i zapomněli na starosti všedního dne.

Následující den jsme oproti původnímu plánu a po předchozí dohodě vyráželi o hodinu později směrem k Lednici. Tady jsme si prošli zámeckou zahradu se spoustou vzácných stromů, kde jsme viděli i cvičitele dravých ptáků s jejich svěřenci. Známý minaret jsme viděli jen z dálky, protože se ještě stále opravuje.

Naše cesta pokračovala do Valtic. Zde jsme se po skupinkách rozešli na oběd. Pak následovala prohlídka zdejšího hradu. V rámci prohlídky jsme mohli z hradního balkónu sledovat i jeden historický šermířský zápas.

Po návratu do kempu se někteří z nás příjemně osvěžili ve zdejším pěkném bazénu. Večer jsme se sešli v klubovně, abychom si povídali, společně si zazpívali a lépe se poznali.

Předposlední den našeho výletu jsme se ráno sešli u autobusu a jeli jsme do Pavlova, kde nás čekal asi 1 kilometr dlouhý výstup na zalesněný kopec se zříceninou Dívčí hrad. Odměnou za vzhledem k horkému dni celkem namáhavou cestu nám byl nádherný výhled do krajiny pod námi. Další naše putování vedlo do Mikulova se známým Svatým kopečkem. Domluvili jsme se, že po městě půjdeme každý po vlastní trase a spokojení jsme se v určenou hodinu zase sešli u autobusu. Posledním cílem toho dne byly Dolní Věstonice, kde jsme si v muzeu prohlédli zajímavé vykopávky a také kopii věstonické Venuše. Její originál je umístěn v Brně. Poslední večer nás čekala společná večeře v restauraci ve skanzenu. Vařili tu výborně a všem nám moc chutnalo. Po večeři vytáhl Pavel dudy a Štěpán kytaru a začalo se opět zpívat a hrát.

I když se nám moc nechtělo, museli jsme si ve čtvrtek sbalit své věci a vydat se směrem na Prahu. Na naší zpáteční cestě nás čekaly Buchlovice, kde jsme kolem zámku prošli do krásné zahrady se spoustou vzácných stromů a kde nás zpovzdálí sledovali krásní pávi. Z autobusu jsme se pokochali pohledem na bílé zříceniny hradu Buchlova. Nedaleko Buchlovic jsme navštívili místo, kde roste nejvyšší sekvoj u nás. Po prohlídce tohoto mohutného vysokého stromu jsme se vypravili do Třebíče, kde jsme se naobědvali, prohlédli si židovskou čtvrť a hlavní náměstí se sousoším sv. Cyrila a Metoděje a poté jsme šli k bazilice sv. Prokopa, kde Pavel Kuneš sloužil mši svatou a při té příležitosti jsme mohli poděkovat Bohu za všechno, co nám dává i za zdařilý výlet.. Po mši následovala prohlídka baziliky s výkladem místního pana faráře. Ve večerních hodinách jsme dorazili do Prahy, kde jsme se rozloučili.

Děkujeme všem, kteří tento výlet tak báječně zorganizovali. Zvláštní poděkování patří Pavlu Kunešovi, který byl opět milý, ke všem vstřícný a starostlivý. Také pan řidič Jakub byl velice vlídný a obětavý. I jemu děkujeme za bezpečnou celou cestu. A všem výletníkům, kteří se zúčastnili, dík za vzájemné přátelství. Podobné příležitosti jsou důležité pro upevnění dobrých vztahů v našem společenství, umožňují nám lépe se poznat a více si porozumět.

12►