Bílá sobota je nádherný poslední den velikonočního tridua, který člověka naplní optimismem a vírou v lepší zítřky.
Od nejstarších dob je tato noc zasvěcena Pánu. Všem věřícím se v tuto noc připomíná, že by měli být připraveni až Pán znovu přijde a pozve je ke svému stolu.

Dnes bylo neobvykle teplo a chvíle před kostelem, kde se žehnal oheň byly velice příjemné, protože vlahý větřík lehce ovíval všechny zúčastněné.

Po požehnání ohně rozsvítil P. Stanislaw velikonoční svíci – paškál, vyryl do něj kříž a ostatní symboly a zasadil do něj rovněž pět kadidlových zrn do tvaru kříže. Poté pozdvihl paškál a zapíval text : „Světlo Kristovo“. Totéž se opakovalo ještě u vchodu do kostela a u oltáře. Všeho tohoto dění se účastnili také dva katechumeni (jeden muž a jedna žena), kteří dnešní noci budou pokřtěni. Po druhém zastavení si věřící zapálili své svíce.

Po třetím zastavení začala za tmy druhá část obřadů – bohoslužba slova – kdy se četlo devět čtení. Po posledním čtení ze Starého zákona se za zpěvu chvalozpěvu „Sláva na výsostech Bohu“ rozezněly zvony a rozsvítila všechna světla a přečetla se epištola a potom již P. Stanislaw přečetl evangelium a kázal.

Začala další – třetí část obřadů – svěcení vody a vlastní křest katechumenů a přímluvy. Je to vždy úžasná sláva a také dnes tomu nebylo jinak.

Poslední část – eucharistická bohoslužba – začala přinesením darů, které nesli novokřtěnci. Obřady trvaly dlouho, ale líto nám to nebylo, protože nám bylo fajn.

◄123