Po delší době se opět uspořádalo farní dopoledne. Od brzkých ranních hodin se připravovaly v zadní části kostela stoly s různými pochutinami, které měly sloužit pro povzbuzení účastníků programu farního dopoledne. To mělo vypuknout po ranní mši v 8.30 hodin.

Moc lidí se příprav sice neúčastnilo, ale pod vedením Zdeňky Čihákové se vše zvládlo. Dnešní poutní mši ke slávě našeho patrona sv. Václava sloužil vršovický rodák P. Pavel Semela ml. a koncelebrovali P. Pavel Kuneš s P. Stanislawem. Jednalo se o velkou slávu, protože tři kněží zde běžně nebývají. Bylo rovněž znát, že je tento den sloužena pouze jedna mše svatá, protože kostel byl celý zaplněn tak, že to bylo podobné, jako za časů P. Jiřího Hájka. To bývalo plno i mezi kostelními lavicemi.

Po dlouhé době byly vystaveny před oltářem ostatky sv. Václava, které jsou uchovávány v našem kostele. Jsou uloženy v úžasném relikviáři, který dodával dnešním oslavám velkou důstojnost a vážnost.

Po ukončení mše začal plánovaný program. Byl započat vystoupením vršovického starosty pana Vladislava Lipovského a otevřením farní výstavy o cestování. Vzhledem k tomu, že od počátku roku se mnozí naši farníci zúčastnili několika poutí (do Polska, na jižní Moravu a do italských Dolomit), bylo vhodné podělit se se všemi o prožité zážitky a dojmy. Mnozí účastníci farního dopoledne se zájmem zhlédli vystavené fotografie, které bude možné si prohlédnout ještě podrobněji během několika příštích týdnů. Zajímavá byla rovněž přednáška Míly Műllera mladšího a přednes básně v podání Dany Vackové. Potom již na řadu přišel blok povídání o farních poutích, které proběhly od počátku letošního roku. Byla to přímá vazba na zahájenou výstavu fotografií. O pouti na jižní Moravu hovořil Václav Sokol, o farní dovolené v Dolomitech informovala Olga Polanská a o polské pouti pohovořila Ivana Lukášová.
Pomyslným zlatým hřebem farního dopoledne bylo promítnutí krátkého filmu o převozu ostatků sv. Václava z pražské katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha do Staré Boleslavi, a historického unikátu – originálního filmu ze svěcení kostela sv. Václava z roku 1930.

Škoda jen, že mnozí účastníci nevěnovali vlastnímu programu ani minimum pozornosti a soustředili se pouze na konzumaci dobrot v zadní části kostela. Místy byl hluk zábavy vášnivě diskutujících jedlíků tak hlasitý, že nebylo slyšet slova přednášejících a nepomohlo ani, když konferenciér programu Vláďa Jeništa požádal o ztišení. Svým způsobem to vše potom působilo jako znevážení práce mnoha lidí, kteří se na programu farního setkání podíleli a věnovali jeho přípravě mnoho hodin svého volného času.

Domnívám se, že by stálo za úvahu v budoucnosti pořádat tyto sešlosti bez prostřených stolů, maximálně s kávou či čajem.

12►

//Iva// a .>