Rok od roku je stále obtížnější najít vhodný cíl farního výletu. Ale letos byla volba opravdu výborná! Jeli jsme totiž na zámeček Humprecht a do Jičína.

Od rána bylo krásné počasí, sluníčko svítilo, nebe bylo bez mráčku. Z Prahy vyjely od kostela dva velké „zelené“ autobusy a ještě malý mikrobus. A mnoho rodin vyrazilo na výlet po vlastní ose auty. Bylo nás tolik, že jsme při prohlídce na Humprechtu vytvořili 5 velkých skupin. Na zámku jsme si také v proslulém sále se skvělou akustikou všichni zazpívali. Jedna z našich skupin měla zpěv dokonce s hudebním doprovodem kytary Ondry Škocha.

Po společném focení na schodech u zámečku jsme odjeli do Jičína. Tam na nás již čekal Janek Janoušek, náš bývalý farník, který se před několika lety přiženil do Jičína. Je členem místní pastorační rady a zařizoval vlastně možnosti prohlídek kostelů, mše sv. i grilování na farní zahradě.

Po příjezdu do Jičína jsme měli necelé dvě hodiny volno, které každý využil podle svého: obědem v restauraci, návštěvou cukrárny či Rumcajsovy ševcovny, ti statečnější vystoupali i na vyhlídku na Valdické bráně.

Všichni jsme se pak sešli v kostele sv. Ignáce, kterým nás provedl Janek. A následovala cesta přes náměstí do nádherného kostela sv. Jakuba Většího, kde P. Artur sloužil mši svatou.

Hned vedle kostela je krásná velká fara s velikou zahradou. A tu jsme dostali na celé odpoledne k dispozici. Tráva byla posekaná, muži nanosili pár stolů, nějaké židle pro naše starší farníky, ostatní si posedali na trávu apod.

Bylo připravené pití a Lukáš Borský s Vláďou Jeništou a nezbytným týmem spolupracovníků přichystali výborné ogrilované buřty. Všichni si to na zahradě užívali – odpočinkem, povídáním, neúnavné děti hrami, pobíháním a některé dokonce vykoupáním v nedaleké fontáně v zámeckém parku. Jen škoda, že to tak rychle uteklo. Ač neradi, museli jsme začít „balit“. A nikdy mě nepřestane udivovat, že od vydání pokynu k úklidu uplyne slabá půlhodinka a zahrada je sice trochu pošlapaná, ale nikdo by nevěřil, že tam ještě před chvílí bylo skoro 200 lidí.

Do Prahy jsme dorazili v pořádku kolem půl deváté. Sluší se poděkovat mnoha lidem, kteří se o bezvadný průběh výletu zasloužili, ale největší díky patří Vláďovi Jeništovi.

Vše zorganizoval, objednal, zařídil, hlídal čas (i lidi) atd.

Vláďo, děkujeme Ti.

Iva Lukášová

1234►