Je tady opět krásná Květná neděle – vstupní brána do velikonočního tridua. Nedá mi, abych si nevzpomněl na pouť po Svaté zemi, kterou jsem absolvoval společně s vršovickými poutníky v říjnu 2008. Musela to být nádhera, když Pán Ježíš vjížděl na oslu do bran vznešeného Jeruzaléma davem nadšených lidí, kteří mu mávali palmovými ratolestmi. Ovšem uvnitř musel mít Pán Ježíš osten bolesti, protože věděl, co ho za pár dní čeká. Nechápu, kde sebral tu odvahu a odhodlání, že na sobě nedal nic znát a plnohodnotně uměl prožít právě ten aktuální okamžik. Jako Boží syn měl možnost zvolit si cestu daleko snadnější, ale On si vybral právě tuto cestu, kdy jeho pozemské putování mělo končit Velkou obětí na Kalvárii.

Mám moc rád atmosféru Květné neděle a vlastně to asi bylo vždycky, protože ve Vršovicích to bylo něco, když jsem již jako malý kluk ministroval a byl pyšný na to, že jsem tady mohl být. Krásný chrám pana profesora Josefa Gočára byl pro slavení eucharistie přímo předurčen a lidem zde bylo dobře.

Také dnes jsme prožili nádherné nedělní dopoledne, které začalo krásným zahájením bohoslužby před kostelem sv. Václava a průvodem s posvěcenými ratolestmi. Jako třešničku na dortu jsme měli možnost prožít krásné zpívané Pašije. V ten okamžik jsem měl pocit, že se skutečně otevírají poklady, ale ne v zemi, ale přímo v našich srdcích.

◄12