Stanislaw se narodil 4. 9. 1962, tedy před 50 lety. Už dlouhou dobu pro něj „vršovičtí“ chystali velkou oslavu. Samozřejmě bylo vše tajné (alespoň se o to všichni snažili). Domlouvali jsme se vždy na nedělních bohoslužbách, kdy byl Stanislaw mimo farnost. Na přípravách se samozřejmě podíleli i farníci z bývalých Stanislawových působišť, tedy ze Stodůlek a Dobříše.

Slavnost začínala 8. 9. V 15 hodin v kostele sv. Václava ve Vršovicích děkovnou mší sv. Již dlouho před začátkem začaly na stolech vzadu v kostele, přibývat dobroty. Skoro každý přinesl něco „na zub“.

V 15 hodin byl kostel téměř plný. Sešli se zde Stanislawovi bývalí i současní farníci a mnozí přátelé. Byli to lidé z Čech, Slovenska, Polska, kostelní i nekostelní. Slavnostní mši sv. sloužili s oslavencem ještě další čtyři kněží a přišlo také velké množství ministrantů. Bohoslužba to byla slavná, s krásným zpěvem, jednu píseň zpíval sbor v polštině a všichni dohromady jsme se pomodlili polsky Otčenáš.

Na konci mše sv. popřáli Stanislawovi Denisa a Vláďa jménem všech vršovických farníků a předali mu společné dárky – krásné štoly a poukaz na několikadenní pobyt na horách O SAMOTĚ. S přáním se připojili i zástupci bývalých farníků.

Po mši sv. následovalo asi 15 minut, které krásným zpěvem vyplnil Dobříšský sbor a kdy měl Stanislaw (v přísně střeženém zázemí kostela) poslední chvíle, aby načerpal síly pro další pokračování oslav.

Dále Stanislaw požehnal připravené jídlo a pití, následoval slavnostní přípitek, a na připravené velké plátno se promítaly vybrané fotografie ze Stanislawova života. Komentář k nim měl sám oslavenec.

Hned po ukončení promítání se vytvořila dlouhá řada gratulantů, z nichž každý chtěl Stanislawovi popřát a alespoň mu krátce potřást rukou. Zástup lidí byl téměř nekonečný…

Následoval ještě program připravený farníky z Dobříše a celý vydařený program zakončily večerní nešpory.

Ivana Lukášová

123►