Dlouhou dobu jsme se připravovali na výše uvedenou pouť. Pořád se nám zdálo, že je ještě dost času, ale neúprosná časomíra nám sdělila, že čas k odjezdu přišel. I když to vypadalo, že poutníků bude málo, ukázalo se, že autobus se zaplnil. Autobus řídil náš oblíbený František, který nás na většinu poutí a zájezdů vozí. Je to neobyčejný člověk, který je milý a každému rád vyhoví. Dlouhá cesta přece jen uběhla, a dojeli jsme bez problémů do Medjugorje.

Malé městečko Medjugorje se nachází v Bosně a Hercegovině a hned se nám zalíbilo. Byli jsme ubytování v krásném penzionu, kde se o nás starali jako u maminky. Uprostřed městečka byl rozložen velký areál pro poutníky. Po příjezdu jsme se tam hned vypravili. Atmosféra byla úplně nádherná. Byli jsme překvapeni, kolik lidí bylo okolo nás. Venku to šlo, ale dostat se do kostela, to bylo umění.

Celý program byl úžasný. Měli jsme výstup na Podbrdo, kde byla křížová cesta. Cesta byla poměrně náročná, protože pršelo a potýkali jsme se s kameny, blátem a vodou. Na konci jsme byli všichni špinaví, ale byli jsme rádi, že jsme se výstupu zúčastnili. Nejvíce jsme obdivovali naše seniory, kteří se rozhodně nenechali zahanbit.

Neustále jsme měli pocit, že jsme zde byli pod ochranou Panny Marie a bylo nám dobře i proto, že s námi byl náš Stanislaw.

Dokonce se nám podařilo vyfotografovat siluetu Panny Marie v mracích.

Bylo nám moc dobře.

Iva a Jarda Lukášovi

◄12345►