Neobyčejně aktivní paní principálka Dana, opět připravila se svými svěřenci krásné představení – trochu neobvyklé nové nastudování pohádky Sůl nad zlato.

Představení bylo dnešní neděli (25. 5. 2008) překvapením, protože o něm na mši svaté v 8.30 hodin nikdo nevěděl, ale o to bylo vše milejší. Každý nečekaný dárek je vlastně dárkem nadvakrát – jednou je to vlastní dar a podruhé je to právě to překvapení.

Hned po mši svaté se celé představení odehrávalo v zadních kostelních prostorách před zpovědnicemi. Přestože na poslední chvíli došlo k nutné alternaci (jedna z princezen nebyla sto z důvodu pohybové indispozice dostát svému hereckému závazku), bylo vše o to zajímavější, protože zaskakoval právě herecký ďábel v Danině těle.

Koncepce celého představení byla moc pěkná a to i proto, že nejmladší „hérečce“ Verunce Čihákové mohlo být něco kolem 4 let a již se plně – i se svou maminkou – zapojila do pohádkového děje. Všichni herci hráli s plným nasazením a bylo to všude vidět – obecenstvo se velice dobře bavilo a odměňovalo účinkující bouřlivým potleskem.

Ovšem nepřekonatelná byla právě Dana Vacková. O indispozici jedné z princezen se dozvěděla pár okamžiků před zahájením představení, ale nedělalo jí žádný problém za ni okamžitě zaskočit a ke své roli „proutkaře hledajícího vodu“ přibrala právě ještě roli princezny „Zpěvanky“. Nejkrásnější byla ale její etuda, kdy mezi diváky našla několik pramínků a dokonce jeden „Staropramínek“.

Jak jsem se již zmiňoval, účinkující měli u diváků velký úspěch, ale museli se zříci dlouhého aplausu z důvodu nutnosti připravit se na další představení, které se mělo odehrát pro účastníky mše svaté v 10.30 hodin. A abych nezapomněl, představení bylo odehráno ten samý den ještě jednou, a to na večerní mši svaté v kostele sv. Mikuláše.

Je velice pěkné, když se staří známí setkávají v kostele, a to nejenom na bohoslužbách, ale také při jiných důležitých a pěkných okamžicích, mezi něž tento výše popisovaný rozhodně patřil.