Poslední dobou nemívám zrovna nejlepší dny a zdá se mi, že mi občas ty méně příjemné věci přerůstají přes hlavu. Naštěstí mám svou manželku Ivu, která mi vždy hodí to tolik potřebné lano poslední záchrany, a v neposlední řadě také dobré lidi, se kterými jsem rád. Moc mi také pomáhají mé koníčky, a to zejména fotografování.

Splnil se mi totiž můj velký sen, že se mi dostal do rukou širokoúhlý objektiv a mohl jsem si nafotit interiéry našeho kostela. Tedy popravdě řečeno, tento úžasný objektiv mi půjčil od kamaráda můj syn Petr. Půjčil jsem si od Jendy Rückla na dva dny klíče od kostela sv. Václava a zcela jsem propadl úžasným pohledům přes kouzelný objektiv.

Tedy nejprve jsem setrval na chvíli v úžasném soukromém dialogu s Pánem a požádal ho kromě jiného o chvíli rozptýlení a odpočinku. A musím říci, že se mi mé přání splnilo.

Chodil jsem po kostele cca dvě hodiny a nemyslel na nic jiného, než na ty úžasné pohledy na dílo profesora Josefa Gočára. Fantasticky se vše kouzelně deformovalo a objevovaly se pohledy, která člověk běžně nevidí. Moc jsem si to vše užil a pokusil se ty kouzelné chvíle také zachytit na fotografie.

Samozřejmě, nejsem žádný profesionál a fotografoval jsem pro svou a snad také trochu vaši radost.

Jaroslav Lukáš

12►