Velkopáteční obřady začaly za úplného ticha průvodem k hlavnímu oltáři, kde kněz společně se všemi ministranty ulehl na schody před oltářem a v naprostém klidu tak setrval po dobu několika minut.

Tento úkon je vždy velice působivý. Nadále nebyla sloužena obvyklá mše svatá, ale pouze velkopáteční liturgie, která se skládá ze čtení, pašijí, uctívání Svatého kříže a ze svatého přijímání.

Pašije nebyly tentokrát zpívané, ale pouze čtené. Četli P. Vojtěch Eliáš, Vláďa Jeništa a Vítek Náměstek. Přestože jsme pašije slyšeli již mnohokrát, stále znovu nás jejich obsah naplňuje úctou a vděčností ke Kristu. To co vytrpěl za nás za všechny, je obrovská oběť, za kterou musíme stále děkovat.

Po pašijích, krátké promluvě a přímluvách (v tento den jednotných pro celou církev) jsme uctívali Svatý kříž. Na radu P. Vojtěcha každý před Křížem poklekl (nebo se poklonil) a následně se mohl dotknout pravou rukou kříže a pokřižovat se.

Obřady byly ukončeny svatým přijímáním a tichým odchodem kněze a ministrantů do sakristie.

Hned po ukončení obřadů následoval koncert s provedením Dvořákovy Stabat Mater. Vzhledem k tomu, že se obřady poněkud protáhly, nastaly mírné zmatky. Někteří návštěvníci koncertu se již během obřadu snažili zaujmout výhodná místa a tím narušili atmosféru celého večera.

12►