Svatý Václav
Svatý Václav, český kníže z rodu Přemyslovců v 10. století. Byl synem knížete Vratislava a Drahomíry. Jeho dědečkem byl kníže Bořivoj (postavil první kostel v Čechách – na Levém Hradci) a babičkou byla svatá Ludmila. Václav navštěvoval jedinou vyšší školu v Čechách, na Budči, blízko Kralup nad Vltavou. Všichni jeho životopisci i pozdější historikové se shodují v tom, že „nejen knihám rozuměl, ale i křesťanskou víru naplňoval“. Tím se lišil od tehdejších evropských knížat. Chtěl, aby i naše země „měla účast na všech dobrodiních novoevropské vzdělanosti,“ jak napsal František Palacký. Všechny spory – kmenové i mezinárodní – řešil mírovou cestou. Kmenové: např. s Radslavem Zlickým – když přitáhl s vojskem na přemyslovské území, kníže Václav ho vybídl, aby bojovali sami mezi sebou a ušetřili životy vojáků. Mezinárodní: Roku 928 přitáhl ku Praze německý císař Jindřich Ptáčník se silným vojskem „ze všech krajin německých“. Kdyby s ním byl Václav bojoval, nepochybně by nás stihnul osud severských Slovanů, kteří byli vyhlazeni. František Palacký oceňuje, že se s ním dohodl bez krvavého boje, „nedavše vtom mýliti reptáním ani předních lechů, ani vlastní rodiny své“. Jindřich Ptáčník mu tehdy daroval relikvii sv. Víta – proto sv. Václav postavil na Pražském hradě kostel téhož světce. Tvrdilo se, že svatý Václav se zavázal platit Němcům tzv. poplatek míru, 120 volů a 500 hřiven stříbra jako výplatné před nájezdy. Tento poplatek pravděpodobně platili Čechové už od doby německého císaře Karla Velikého (kolem roku 800). Podobně jako Němci sami platili Maďarům, Poláci Čechům apod. Kníže Václav začal vládnout asi v 18 letech a vedla ho při tom láska k Pánu Bohu a úcta k člověku. V tom se shodují všechny zprávy. Všechno konal s laskavostí – ať to byly úřední výnosy nebo jeho vlastní dobré skutky. Bojoval proti tehdy obvyklým krutostem a osobně se zastával lidí v nouzi. Jediná anglická vánoční píseň (Good King Wenceslas) popisuje jeden takový případ. Někdy se stane, že člověk, konající dobro, má nepřátele. To se stalo i sv. Václavovi. Dokonce jeho bratr Boleslav se posmíval jeho laskavé vládě. Nakonec Boleslav svého bratra zabil. Stalo se to asi roku 935 ve Staré Boleslavi. Hned po smrti začal být uctíván jako svatý a Palacký píše, že cokoli Čechové chtěli v nejvyšší úctě míti, začali nazývat „svatováclavským“. Antropologicko-lékařský výzkum kosterních pozůstatků svatého Václava, který prováděl Dr. Emanuel Vlček z Národního muzea v roce 1974, ukázal, že svatý Václav zemřel ve stáří více než 40 let, byl vysoký asi 180 cm a přesně podle tvaru jeho lebky byla vytesána socha pro svatováclavskou kapli ve svatovítské katedrále roku 1373.
text: Pavel Kuneš
Další informace o patronech farnosti (pdf dokument)
