Eucharistie (označovaná také jako Mše svatá, Nejsvětější oběť, Večeře Páně či Lámání chleba) je základním pilířem života křesťanské obce (farnosti). Je to vrcholná bohoslužba (liturgie) církve. Slovo eucharistie pochází z řeckého eucharistein – děkovat.
Eucharistie se skládá ze dvou základních částí, kterými jsou bohoslužba Slova a bohoslužba Oběti (Stolu). Bohoslužba slova spočívá ve čtení a výkladu Bible, skrze niž podle křesťanské víry mluví Bůh. Bohoslužbu oběti tvoří velká děkovná (eucharistická) modlitba a tzv. přijímání. Přijímání je vlastně svého druhu stolováním. Většina jazyků ho označuje výstižněji slovem communio – společenství. V posvěceném chlebu a vínu se totiž křesťanská obec setkává se svým Pánem. Děje se tak na základě důvěry v jeho slova, která pronesl, když naposled večeřel se svými učedníky. Tehdy „vzal chléb, požehnal, lámal a dával jim se slovy: Vezměte, toto jest mé tělo. Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni. A řekl jim: Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.“ (Mk 14,22-24)
Přijít do kostela a být přítomen v průběhu eucharistie může kdokoli. Plnou účast má ale jen ten, kdo je pokřtěn a žije ve společenství církve. Plnou účastí se myslí aktivní podíl na jejím slavení. Vrcholným projevem plné účasti je podíl na přijímání posvěceného chleba a vína, tj. Těla a Krve Kristovy, ze stolu Páně.
Je-li křtěn dospělý člověk, přistupuje bezprostředně po křtu také ke stolu Páně. Pokud byl někdo pokřtěn jako dítě, je toto tzv. první svaté přijímání odloženo zpravidla do školního věku.
Eucharistie se slaví (celebruje) především o nedělích a svátcích, ale také ve všední dny.
Pořad eucharistických bohoslužeb najdete v kalendáři.
